Sexualita ve starověkém Egyptě nebyla jen soukromou záležitostí dvou lidí. Souvisela s plodností země, obnovou života, božským řádem, magií, zdravím, porodem, smrtí i představou znovuzrození. Tělo nebylo nepřítelem duchovna. Naopak: právě tělo bylo jedním z nástrojů, skrze které se svět udržoval v chodu.
A právě to je na egyptském pojetí sexuality tak fascinující. Nebylo moderně „liberální“, ale nebylo ani prudérní. Bylo hluboce propojené s tím, jak Egypťané chápali život, smrt a věčnost.
Sex nebyl jen touha. Byl to princip života
Pro staré Egypťany nebyla plodnost okrajovým tématem. Byla jedním ze základů existence. Každoroční záplavy Nilu přinášely úrodné bahno, z něhož se rodila nová sklizeň. Stejný motiv obnovy se opakoval v náboženství, královské ideologii i pohřebních představách. Svět mohl pokračovat jen tehdy, pokud se život znovu a znovu obnovoval.
Sexualita proto nepatřila jen do ložnice. Byla součástí kosmického řádu. Plodnost lidí, zvířat, polí i bohů tvořila jeden propojený celek. Když se rodily děti, když Nil zaplavoval zemi, když mrtvý doufal ve znovuzrození v posmrtném světě, všude se objevovala stejná základní představa: život nesmí skončit.
To neznamená, že Egypt byl bez pravidel. Manželství, dědictví, rodina a legitimita byly velmi důležité. Ale tělesnost nebyla automaticky vnímána jako něco nečistého. Byla mocná, nebezpečná, léčivá, posvátná i praktická zároveň.
Bohové se nechovali cudně
Egyptské mýty jsou plné tělesnosti. Ne vždy v jemné symbolické podobě, kterou by moderní čtenář očekával, ale často velmi přímo. Bohové plodili, toužili, záviděli, podváděli, truchlili a znovu skládali rozbité tělo světa dohromady.
Jedním z nejznámějších příběhů je mýtus o Isis a Osiridovi. Osiris je zavražděn svým bratrem Sethem, jeho tělo je rozsekáno a rozptýleno. Isis jednotlivé části znovu hledá a skládá. Z mrtvého manžela pak počne syna Hora, který se později stane symbolem královské moci a obnovy řádu.
V tomto mýtu nejde jen o rodinné drama bohů. Jde o hluboký obraz znovuzrození. Smrt není definitivní konec, pokud existuje síla, která dokáže obnovit tělo, plodnost a dědictví. Sexualita se tu objevuje jako most mezi smrtí a pokračováním života.
Podobně bohyně Hathor nebyla jen půvabnou patronkou krásy. Souvisela s láskou, hudbou, radostí, mateřstvím, erotikou i ženskou silou. Bůh Min byl zase přímo spojován s plodností a zobrazován způsobem, který by v moderním chrámovém prostoru působil šokujícím dojmem. Pro Egypťany ale nešlo o obscénnost. Šlo o moc života.
Magie pracovala s tělem naprosto otevřeně
Egyptská magie nebyla oddělená od náboženství ani medicíny tak, jak si to představuje moderní svět. Amulety, zaříkání, ochranné formule a rituální předměty měly chránit tělo, podporovat početí, usnadňovat porod, bránit nemocem i zajistit bezpečný přechod do posmrtného života.
Sexualita do tohoto světa patřila přirozeně. Plodnost byla příliš důležitá na to, aby byla ponechána náhodě. Ženy potřebovaly ochranu během těhotenství a porodu, děti byly zranitelné, rodová kontinuita měla zásadní význam a mužská i ženská plodnost byly praktickou i náboženskou otázkou.
V egyptských představách proto tělo nebylo jen biologický objekt. Bylo prostorem, na který působí božské síly, magie, nemoc, touha i řád. Erotické symboly mohly mít ochranný význam, plodnostní motivy se objevovaly v amuletech a představa životní síly se neomezovala jen na okamžik narození. Provázela člověka i po smrti.
Milostná poezie byla překvapivě lidská
Pokud egyptské náboženské texty ukazují sexualitu jako kosmickou sílu, milostná poezie ukazuje něco mnohem intimnějšího. Dochované egyptské milostné básně jsou často něžné, smyslové a překvapivě přímé. Mluví o touze, očekávání, kráse těla, neklidu z odloučení i radosti ze setkání.
Právě v nich je starověký Egypt najednou velmi blízký. Lidé se nebáli vyjadřovat okouzlení, přitažlivost ani milostnou netrpělivost. Nejde o suchý svět kamenných nápisů, ale o společnost, kde člověk mohl toužit, žárlit, snít i čekat na někoho, kdo nepřichází dost rychle.
To je důležité i pro náš obraz Egypta. Sexualita nebyla jen nástroj dynastie nebo náboženský symbol. Byla také osobní zkušenost. Egypťané psali o lásce způsobem, který ukazuje, že za monumentálními stavbami a rituály existoval obyčejný lidský život plný emocí.
Smrt nebyla konec těla
Moderní člověk má tendenci oddělovat tělo a posmrtný život. Tělo zůstane na zemi, duše odchází jinam. Egyptské představy byly složitější. Tělo mělo v posmrtné existenci mimořádný význam, a právě proto byla mumifikace tak důležitá. Zachované tělo nebylo jen památkou. Bylo součástí naděje na pokračování života.
Tady se znovu vrací motiv plodnosti a tělesné obnovy. Posmrtný život nebyl pouhou abstraktní duchovní existencí. Měl mít podobu pokračující vitality, schopnosti přijímat potravu, pohybovat se, existovat, znovu se spojit se silami života. Egypťané si věčnost nepředstavovali jako úplné opuštění těla, ale jako jeho proměněné pokračování.
Sexualita, plodnost a znovuzrození proto pronikaly i do pohřebních představ. Obnova těla, návrat životní síly a pokračování existence byly součástí stejného symbolického světa. Smrt mohla být poražena jen tehdy, pokud se podařilo obnovit to, co dává životu tvar.
Egypt nebyl „necudný“. Jen neodděloval tělo od věčnosti
Bylo by příliš jednoduché říct, že starověký Egypt byl „uvolněnější“ nebo „necudnější“ než pozdější společnosti. Takové hodnocení by do minulosti vnášelo moderní měřítka, která tam úplně nepatří. Egypťané neměli stejný jazyk pro sexualitu, stejný stud, stejná tabu ani stejný obraz těla jako moderní svět.
Mnohem přesnější je říct, že sex, plodnost a tělo vnímali jako součást většího řádu. Nešlo jen o osobní slast, ale ani jen o reprodukci. Šlo o sílu, která propojuje bohy, lidi, krajinu, krále, rodinu, smrt i naději na věčnost.
A právě proto je starověký Egypt tak zvláštní. Pod vrstvou kamene, zlata a posvátných formulí se skrývá civilizace, která velmi dobře věděla, že život nezačíná v chrámu ani na trůnu. Začíná v těle.
Seriál SEX POD PYRAMIDAMI čtěte na Kód Enigma vždy ve čtvrtek a v pondělí. Další díl vychází 18. května.
Žádné výsledky
Zdroje: Britannica, World History, All That is Interesting, img ai generated leonardo ai
