Po šesti letech sledování téměř 39 000 Japonců se ukázalo, že klíčem nejsou peníze, ale stres, sociální jistoty a kvalita prostředí, v němž člověk stárne.
Jak domov ovlivňuje srdce
Studie publikovaná v BMJ Public Health propojuje data z japonského ministerstva zdravotnictví s dlouhodobým průzkumem Japan Gerontological Evaluation Study (JAGES).
I po zohlednění příjmů, životního stylu a chronických nemocí zůstávalo bydlení v nájmu klíčovým rizikovým faktorem.
Podle spoluautora dr. Masamichi Hanazata hraje zásadní roli nedostatečná izolace a nízké zimní teploty v interiéru:
„Časté vystavení chladu zvyšuje krevní tlak a zatěžuje srdce – zvlášť u starších lidí,“ vysvětluje Hanazato.
Tepelný komfort jako lék
Světová zdravotnická organizace dlouhodobě varuje, že špatná kvalita bydlení – hluk, vlhkost, průvan či kolísání teplot – může mít stejný dopad na zdraví jako strava nebo kouření.
V Japonsku, kde většina starších nájemníků bydlí v malých a špatně zateplených bytech, to představuje každodenní zdravotní riziko.
„Problém není jen komfort, ale dlouhodobé působení chladu a stresu, které ovlivňují krevní oběh i imunitní systém,“ shrnuje WHO ve svých Housing and Health Guidelines.
Super-stárnoucí Japonsko
Téměř 30 % japonské populace je starší 65 let, což činí z Japonska tzv. super-aged society.
Lékařská péče je sice špičková, ale bytový fond zaostává: většina nájemních jednotek byla postavena před rokem 1980 a nesplňuje současné standardy energie ani bezpečnosti.
Dr. Wataru Umishio, hlavní autor studie, to shrnuje: „Pokud chceme mluvit o zdravém stárnutí, musíme přestat vnímat domov jako pouhou střechu nad hlavou. Je to zdravotní faktor.“
Psychologické a sociální faktory
Riziko nesou i neviditelné vrstvy: stres z nejistoty, obava ze zvyšování nájmů, časté stěhování a sociální izolace.
U vlastníků bytů se naopak projevuje pocit stability, kontroly a sounáležitosti s komunitou, což může tlumit hladinu stresových hormonů.
Studie zjistila, že ani pronajaté rodinné domy neposkytují stejnou ochranu jako vlastněné byty – rozhodující je tedy pocit jistoty, ne velikost prostoru.
Varování pro svět
Ačkoli výzkum probíhal v Japonsku, podobná rizika hrozí i v Evropě a Severní Americe. Starší nájemníci často žijí v energeticky neefektivních domech, které v zimě neudrží teplo a v létě přehřívají.
Britská iniciativa Healthy Homes Campaign či americké programy HUD Healthy Housing již upozorňují, že kvalita bydlení je veřejnozdravotní otázka, nikoli jen ekonomická.
Přesto většina legislativy stále nepočítá kardiovaskulární zdraví mezi měřítka kvality budov.
Co z toho plyne
Bytová politika = zdravotní politika. Stavební normy by měly zohlednit i tepelnou stabilitu a akustiku.
Sociální jistota snižuje stres. Programy dlouhodobých nájmů mohou mít měřitelný zdravotní přínos.
Prevence místo léčby. Levnější topení a lepší izolace mohou zachránit více životů než nové kardiocentra.
Spekulace (označeno): Pokud by se podobná korelace potvrdila i v jiných zemích, mohl by být typ bydlení zařazen mezi hlavní prediktory úmrtnosti, stejně jako kouření či obezita.
Zdroje: BMJ Public Health, Jages, Who, The Guardian, Foto: Unsplash