Když neklid stojí roky života
Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) bývá často popisována jako dětský problém, který „se časem spraví“. Nová data z University College London, publikovaná v British Journal of Psychiatry, však ukazují, že skutečnost je mnohem temnější.
Analýza zdravotních záznamů více než devíti milionů Britů odhalila, že dospělí s diagnostikovaným ADHD žijí v průměru o 6,8 let méně u mužů a o 8,6 let méně u žen. A nejde jen o statistickou náhodu — rozdíl je potvrzen reálnými úmrtími, nikoli pouhými odhady.
Kde se bere rozdíl mezi muži a ženami?
Zajímavé je, že ženy s ADHD dopadají v těchto statistikách ještě hůř.
Podle autorů studie to může souviset s tím, že ženy bývají často diagnostikovány později, jejich symptomy jsou méně nápadné a dlouhodobě čelí většímu psychickému tlaku. Mnohé tak prožijí roky s nediagnostikovanou poruchou, což vede ke kumulaci problémů — od vyčerpání až po deprese.
Tři neviditelní zabijáci: psychika, impulzivita a systém
Vědci identifikovali tři hlavní faktory, které život lidí s ADHD zkracují:
1. Psychické potíže
Lidé s ADHD mají vyšší riziko deprese, úzkostí i sebevražedných myšlenek.
Podle výzkumu se právě tyto duševní problémy nejvíce podepisují na zdraví a délce života. ADHD tak často není přímou příčinou, ale spouštěčem řetězce duševních zátěží.
2. Rizikové chování
Impulzivita – klíčový rys ADHD – se může proměnit ve zdravotní hazard.
Výzkum uvádí zvýšenou míru kouření, nadměrného pití alkoholu, přejídání, ale také častější úrazy či dopravní nehody.
Z dlouhodobého hlediska pak přibývají kardiovaskulární onemocnění, obezita a zkrácená délka života.
3. Zanedbaná péče o zdraví
Mnoho lidí s ADHD má problém orientovat se v systému zdravotní péče. Zapomínají na kontroly, odkládají vyšetření a často narazí na nepochopení lékařů.
„Stigmatizace a pozdní diagnostika zvyšují riziko přehlédnutí dalších zdravotních problémů,“ vysvětlují autoři studie.
Neviditelný problém: většina dospělých zůstává bez diagnózy
Zřejmě nejzávažnějším zjištěním je, že ADHD zůstává dramaticky poddiagnostikované. To znamená, že tisíce lidí žijí s ADHD bez povědomí o své poruše – a tím i bez potřebné léčby a podpory.
Autoři také upozorňují, že výzkum vztahu mezi ADHD a zkrácenou délkou života je komplexní. Zatím nevíme, zda včasná diagnóza nebo užívání léků (např. stimulantů) může délku života ovlivnit.
Stejně tak se zvažuje role komorbidních onemocnění – tedy kombinace ADHD s depresí, poruchami spánku či úzkostnými stavy.
Co z toho plyne pro budoucnost
Výzkum přináší jasné varování: ADHD není „rozptýlenost“, ale vážný neurovývojový stav, který bez podpory může mít fatální následky.
Závěry britské studie vedou k jednoznačné výzvě:
Zlepšit diagnostiku dospělých.
Zajistit lepší dostupnost péče.
Snížit stigma spojené s duševními poruchami.
Pokud se podaří lidem s ADHD nabídnout včasnou léčbu, terapii a pochopení, existuje šance, že se jejich průměrná délka života začne znovu prodlužovat.
Zdroje: Cambridge.org, Psychology Today, Medical News Today, Health Line, Foto: Pexels