Jeho příběh ukazuje, kam až může dojít medicína, když se spojí s technologiemi – a jak se mění samotný význam toho, co nazýváme „být naživu“.
Co se stalo: mladý muž bez srdce, který chodil, sportoval i objímal děti
Když pětadvacetiletý Stan Larkin z Michiganu v roce 2014 zkolaboval během basketbalového zápasu, netušil, že jeho srdce už téměř nefunguje. Lékaři mu diagnostikovali familiární kardiomyopatii – dědičné onemocnění, které způsobuje selhávání srdečního svalu.
Jeho srdce se rozšiřovalo a ztrácelo schopnost pumpovat krev. Po měsících v nemocnici přišlo radikální rozhodnutí: odstranit poškozený orgán úplně. Larkin přežil díky zařízení zvanému SynCardia Total Artificial Heart – umělému srdci napojenému na přenosný přístroj, který nosil v batohu.
Na první pohled vypadal jako běžný mladý otec tří dětí. Jen málokdo by poznal, že batoh, který si bere na hřiště nebo na procházku, místo notebooku obsahuje zdroj jeho života.
Jak funguje srdce z titanu a hadiček
SynCardia je plně mechanické srdce – nikoli jen pumpa, která pomáhá tomu biologickému, ale kompletní náhrada. V Larkinově hrudi nahrazovalo obě srdeční komory i čtyři chlopně.
Z přístroje vedly dvě hadičky vyvedené pod žebry ven z těla, napojené na Freedom Driver – 6kilogramový přístroj, který vháněl stlačený vzduch do komor a umožňoval cirkulaci krve.
Tento systém umožnil, aby Larkin mohl opustit nemocnici a žít téměř normálně, zatímco čekal na vhodného dárce srdce. Hrál basketbal, trávil čas s dětmi, dokonce cestoval autem. „Cítil jsem se, jako by to bylo opravdové srdce. Jen bylo v batohu,“ řekl později pro CNN.
Proč to bylo tak výjimečné
Stan Larkin nebyl prvním pacientem s umělým srdcem, ale stal se prvním v Michiganu, kdo s ním mohl žít mimo nemocnici tak dlouhou dobu – 555 dní.
Jeho případ byl pro lékaře důkazem, že technologie umělých orgánů dosáhla nové úrovně. Dříve byli pacienti napojeni na obrovské přístroje, které je držely při životě, ale připoutávaly k nemocničnímu lůžku. Larkin se stal symbolem přechodu od statické medicíny k mobilní bionice – k éře, kdy může stroj nahradit klíčový orgán, aniž by člověk ztratil svou svobodu pohybu.
Život s batohem místo srdce
Na pohled šlo o obyčejný batoh – šedý, s popruhy přes ramena. Uvnitř ale bzučelo zařízení, které každou sekundu doslova pumpovalo život.
Larkin musel denně kontrolovat tlak, napětí baterií i sterilitu otvorů v těle. Jeho matka mu pomáhala měnit obvazy, které zakrývaly hadičky vycházející z hrudníku. I drobná infekce mohla znamenat smrt.
Přesto žil aktivně. Hrál s dětmi, chodil ven, a jak sám říkal – „naučil se žít bez strachu“. Ten se změnil v motivaci. Když po 555 dnech dostal transplantované srdce, zotavil se nečekaně rychle. Lékaři tvrdí, že právě díky jeho fyzické aktivitě během čekání.
Bratrské spojení a genetické prokletí
Zajímavé je, že stejnou diagnózu měl i jeho mladší bratr Dominique. Oba trpěli arytmogenní dysplazií, genetickou poruchou způsobující srdeční arytmie a selhání obou komor.
Zatímco Dominique dostal transplantát po šesti týdnech v nemocnici, Stan musel čekat více než rok a půl. Oba ale přežili – což u této dědičné choroby není obvyklé. „Mám úžasného bratra,“ řekl Dominique později. „Nikdy mě nenechal padnout.“
Jak to víme: věda za umělými srdci
Myšlenka nahradit srdce strojem není nová. První experimenty probíhaly už v 60. letech, ale skutečný průlom nastal v roce 2001, kdy tým doktora Lammana Graye na univerzitě v Louisville implantoval první zcela uzavřené umělé srdce AbioCor.
Od té doby se technologie miniaturizovala, zlepšila se životnost membrán, přenos energie i riziko sraženin. SynCardia – systém, který udržel Larkina při životě – je dnes schválený jako dočasná náhrada do doby transplantace, ale výzkum směřuje dál: k plně biokompatibilním srdcím z 3D tisku a k orgánům pěstovaným z pacientových vlastních buněk.
Když hranice člověka a stroje mizí
Příběh Stana Larkina není jen o zázraku medicíny – je to i filozofická výzva. Co vlastně znamená „mít srdce“? Je to orgán, který pumpuje krev? Nebo metafora pro emoce a duši?
Larkin prožil více než rok bez jediného srdečního tepu, a přesto miloval, smál se, dýchal, cítil bolest i radost. Jeho tělo fungovalo bez biologického motoru – ale život v něm pulzoval dál.
Vědci dnes diskutují, zda umělé orgány nemění samotnou definici člověka. Jsme stále biologické bytosti, nebo už kyborgové, kteří překročili hranici přirozenosti?
Budoucnost bez hranic: k umělému člověku
Zatímco Larkin se po úspěšné transplantaci zotavil a dnes žije běžný život, jeho příběh inspiroval nové generace inženýrů a lékařů.
V laboratořích se zkoumají nanomateriály reagující na elektrické impulzy, organické 3D tiskárny a samoregenerační tkáně, které by mohly nahradit nejen srdce, ale i plíce, játra či ledviny.
Podle výzkumů publikovaných v Nature Biomedical Engineering se očekává, že do roku 2040 bude možné pěstovat plně funkční srdce z buněk pacienta, čímž se odstraní potřeba dárců i riziko odmítnutí orgánu.
Co je ještě sporné
Zůstávají etické otázky. Kde je hranice mezi léčbou a augmentací? Pokud bude možné vylepšit tělo mechanicky, kdo bude rozhodovat, kam až smíme zajít?
Někteří bioetici varují, že „vylepšená“ těla by mohla prohloubit sociální nerovnosti – bohatí by si mohli dovolit „lepší“ orgány, zatímco chudí zůstanou odkázáni na biologické. Jiní tvrdí, že umělé orgány jsou jen další kapitolou v dlouhém vývoji člověka – kapitolou, kterou začal už první protézou z doby kamenné.
Člověk, který překonal hranici života
Stan Larkin žil 555 dní bez srdce – a přesto s obrovskou dávkou odvahy, víry a lidskosti. Jeho batoh nebyl jen technickým zázrakem, ale symbolem budoucnosti, v níž se biologie a stroj propojují do nového druhu existence.
Možná právě tady začíná nová éra – éra, kdy se otázka „co nás dělá živými“ už nebude měřit tepem, ale vůlí zůstat naživu.
Použité zdroje:
Howard, J. (2016). Man lives 555 days without a heart. CNN Health.
University of Michigan Frankel Cardiovascular Center – Case Study Archive (2016).
Gray, L. et al. (2001). First implantation of the AbioCor self-contained artificial heart. University of Louisville.
Nature Biomedical Engineering (2020). Advances in bioengineered cardiac tissue for transplantation.
Texas Heart Institute (2022). Artificial Heart Technologies and Clinical Outcomes.
U.S. Organ Procurement and Transplantation Network (2023). Heart Transplant Statistics Report.
Haft, J. et al. (2016). Clinical management of patients with total artificial hearts. Michigan Medicine Research.
Foto: YouTube