Výsledky pro hledaný výraz: ""

Co by se skutečně stalo, kdybychom uměli cestovat časem: rozpad reality místo technologického zázraku

Jenže ve chvíli, kdy se na čas podíváme očima fyziky, přestává jít o dobrodružství – a začíná jít o zásadní problém samotné reality . Protože čas není silnice. Je to struktura, která drží svět pohrom

Co by se stalo, kdybychom mohli změnit minulost: proč vesmír možná nedovolí opravy chyb

Současná věda naznačuje, že vesmír má možná vlastní způsoby, jak změnám minulosti zabránit. Když minulost není jen vzpomínka Představa, že by bylo možné vrátit se v čase a změnit klíčový okamžik, pat

Co by se stalo, kdyby gravitace zesílila o 10 %: planeta, která by začala bolet

Ačkoliv jde o relativně malou změnu, fyzikové upozorňují, že i takový posun by zásadně ovlivnil atmosféru, oceány, architekturu, biologii i geologii. Co přesně by se stalo, kdyby se Země stala o 10 %

Co by se stalo, kdyby lidé nepotřebovali spánek: vědecká odpověď na otázku, která mění svět

Spánek není pasivní pauza. Je to klíčový regulační systém těla a mozku — a jeho úplná absence by lidstvo změnila hlouběji, než si dokážeme představit. Co by se tedy stalo, kdybychom spánek prostě ne

Co by se stalo, kdyby měla Země prsteny jako Saturn: planeta proměněná světlem, stíny a fyzikou

Hypotetický svět s prstenci není pouhá estetická představa. Je to fyzikální experiment, který odhaluje, jak citlivý je náš planetární systém na světlo, gravitaci a dynamiku částic. Kdyby se nad námi

Co by se stalo, kdyby se Země na 24 hodin přestala otáčet: vědecký scénář, který se nesmí stát

Rotace planety není kosmetický detail — je to základní mechanika, která definuje oceány, atmosféru, magnetické pole i samotný život. Co by se tedy opravdu stalo, kdyby se Země jen na 24 hodin zastavi

Co by se stalo, kdyby se Země točila dvakrát rychleji? Planeta by se změnila víc, než čekáte

Dvanáctihodinový den Pokud by se Země otáčela dvakrát rychleji, jeden den by trval zhruba 12 hodin. Biologické hodiny všech organismů by byly pod tlakem. Cirkadiánní rytmus je pevně svázán s 24hodino

Co by se stalo, kdyby se Země začala otáčet opačně? Věda zná odpověď – a není ani trochu uklidňující

Na první pohled by se změnilo jen jedno: Slunce by vycházelo na západě a zapadalo na východě. Jenže právě tahle zdánlivá maličkost by postupně přepsala klima, oceány, ekosystémy – a nakonec i podobu

Co dělá hraní šachu s mozkem: když hra mění způsob myšlení (a někdy i samotný mozek)

Šachy nejsou testem inteligence. Jsou testem myšlení v čase . Mozek, který musí plánovat dřív, než jedná Při hraní šachu mozek okamžitě přestává reagovat jen na přítomnost. Každý tah je současně otáz

Co dinosauři skutečně jedli: proč jsou výkaly a zvratky klíčem k pravěkým ekosystémům

Fosilizované výkaly a zvratky – odborně souhrnně označované jako bromality – dnes patří k nejpřesnějším stopám dávných potravních vztahů. A zároveň k těm nejvíce podceňovaným. Když kostra nestačí Pal

Co dinosauří trávení říká o tom, jestli byli teplokrevní

Překvapivě důležité odpovědi nepřinesly jen kosti a otisky stop, ale také fosilizované zbytky trávení – zejména coprolity, které dokážou prozradit víc o metabolismu, než by se na první pohled zdálo.

Co kdyby savci nebyli dominantní druh: jak by Země vypadala pod jinými vládci

Stačilo několik jiných tlaků, několik jiných katastrofických momentů nebo drobné posunutí v geologickém scénáři a Země mohla patřit úplně jiným organismům. Co říká evoluční biologie o tom, kdo by se