Sen o proudu bez ztrát
Při průchodu běžným vodičem vznikají ztráty energie související s elektrickým odporem. Supravodivé materiály se pod určitou kritickou teplotou chovají jinak: jejich stejnosměrný elektrický odpor klesne na nulu a vykazují charakteristické magnetické vlastnosti. Takové chování už dnes využívají například přístroje magnetické rezonance a některé výzkumné magnety.
Obtíž spočívá v podmínkách. Velká část praktických supravodičů potřebuje velmi nízké teploty. Materiál fungující při pokojové teplotě a běžném tlaku by měl mimořádný technologický potenciál, ale takovou univerzálně ověřenou látku věda dosud nemá.
Oznámení, které přitáhlo pozornost světa
Čtrnáctého října 2020 publikoval časopis Nature práci vedenou výzkumníky z University of Rochester. Autoři popisovali supravodivost v materiálu obsahujícím vodík, síru a uhlík, a to při teplotě kolem 15 stupňů Celsia. Podmínkou byl ale tlak řádově stovek gigapascalů, tedy mnohonásobně vyšší než běžný atmosférický tlak.
Takové hodnoty lze vytvořit v miniaturním vzorku pomocí diamantové kovadlinky, nikoli v běžném elektrickém kabelu. I kdyby původní výsledek obstál, nešlo by o hotové zařízení pro domácnosti či energetické sítě. Oznámení přesto budilo naději, protože ukazovalo možnost nového fyzikálního stavu za dosud nevídané teploty.
Co přesně přestalo sedět
Následné diskuse se zaměřily na analýzu experimentálních dat, zejména magnetických měření. Redakce Nature v roce 2022 oznámila stažení článku. Podle vysvětlení vydavatele používaly některé klíčové grafy nestandardní úpravy odečítání pozadí, jejichž spolehlivost nebylo možné dostatečně obhájit. Autoři se stažením nesouhlasili.
Je důležité neudělat z tohoto závěru víc, než dokazuje. Stažení znamená, že zveřejněné důkazy přestaly být pro časopis dostatečně důvěryhodné. Samo o sobě nedokazuje, že každý experimentální údaj musel být úmyslně zfalšován, ani že pokojová supravodivost je fyzikálně nemožná.
Druhá studie a další stažení
Výzkumná skupina kolem Ranga Diase se v roce 2023 vrátila s dalším nápadným tvrzením, tentokrát o materiálu na bázi hydridu lutecia dopovaného dusíkem. Také tato studie se objevila v Nature a rovněž byla později stažena. V listopadu 2023 vydavatel uvedl vážné a nevyřešené obavy o spolehlivost dat. Část autorů sama žádala stažení kvůli problémům s původem vzorků, měřením i zpracováním dat.
Dva případy nelze jednoduše sloučit do jediné věty o stejném pochybení. Každé stažení má konkrétní redakční odůvodnění. Společně však ukázaly, jak zásadní je u mimořádných fyzikálních tvrzení nezávislá reprodukce.
Proč věda někdy potřebuje veřejně couvnout
Ve vědě nestačí výsledek, který jednou vykáže malý vzorek v jedné laboratoři. Ostatní týmy musí mít možnost postup zopakovat a získat odpovídající data. Právě proto se publikované práce někdy opravují nebo stahují. Neznamená to automaticky, že výzkumníci nemají zkoumat odvážné nápady. Znamená to, že důvěra ve výsledek stojí na ověřitelnosti, nikoli na síle titulku.
Supravodivost při pokojové teplotě zůstává významným výzkumným cílem. Příběh z října 2020 nám zároveň připomíná, že údajně převratný objev se může změnit v cennou lekci o tom, jak poznání opravuje vlastní chyby.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: Kód Enigma [1], Nature – Retraction Note: Room-temperature superconductivity in a carbonaceous sulfur hydride [2], Nature – Original 2020 paper, retracted [3], Nature – Retraction Note: N-doped lutetium hydride 2023 [4]. img ai generated
