Nešlo však jen o příležitost vytvořit působivé snímky. Mars sondu gravitačně urychlil, změnil rovinu její dráhy a nasměroval ji k jednomu z nejzáhadnějších těles Sluneční soustavy.
Mars posloužil jako planetární prak
Psyche proletěla kolem planety rychlostí přes 19 000 kilometrů za hodinu. Gravitační manévr jí přidal přibližně 1 000 mil za hodinu, tedy asi 1 600 kilometrů za hodinu, a vychýlil její oběžnou rovinu zhruba o jeden stupeň vůči Slunci. Sonda přitom nespotřebovala žádné xenonové palivo ze svého elektrického pohonu. Malou část energie získala z pohybu samotného Marsu, jehož oběžná rychlost se změnila o naprosto zanedbatelnou hodnotu.
Podobné gravitační asistence umožňují kosmickým misím dosáhnout míst, kam by se pouze s vlastní zásobou paliva dostávaly obtížněji nebo pomaleji. Navigační tým plánoval průlet několik let a podle NASA sonda prošla přesně tou částí gravitačního pole Marsu, kterou potřebovala. Nyní míří přímo k asteroidu Psyche v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. K cíli má dorazit v létě 2029.
Tenký srpek, polární led a obří kráter
Časosběr zachycuje přiblížení, nejbližší průlet i postupné vzdalování sondy. Protože Psyche přilétala k Marsu pod velkým fázovým úhlem, planeta zpočátku připomínala úzký srpek. Jeho světlo se táhlo dál kolem okraje, než vědci očekávali, patrně kvůli silnému rozptylu slunečního záření v prašné atmosféře planety.
Během průletu kamery pořídily tisíce snímků. Zachytily jižní polární čepičku bohatou na vodní led, která je široká více než 700 kilometrů, větrem vytvářené pruhy v okolí kráterů i dvojitě prstencový kráter Huygens o průměru přibližně 470 kilometrů. Záběry nejsou jen pohlednicemi z cesty. Tým je porovnává s daty marsovských družic a roverů, aby přesně zkalibroval kamery před příletem k asteroidu.
Psyche si zároveň z velké vzdálenosti vyzkoušela hledání malých měsíců. Její kamera dokázala rozlišit Phobos a Deimos, což posloužilo jako nácvik pátrání po případných drobných satelitech u cílového asteroidu.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Sonda na okamžik narazila do neviditelné vlny
Mars nemá globální magnetické pole podobné Zemi, přesto kolem něj vzniká oblast, v níž se sluneční vítr prudce zpomaluje a odklání. Tato hranice se označuje jako rázová vlna neboli bow shock, protože připomíná vlnu vytvářenou přídí lodi.
Magnetometr sondy zaznamenal při průletu výrazné zesílení magnetického pole právě v této oblasti. Pro přístroj to byla první možnost změřit magnetický podpis planetárního tělesa v dynamických podmínkách. U asteroidu Psyche bude hledat případné zbytkové magnetické pole, které by mohlo napovědět, zda jde o obnaženou část kovového jádra dávného planetesimálu.
Vyzkoušen byl také gama a neutronový spektrometr. Vzdálenost byla příliš velká pro spolehlivou detekci gama záření z povrchu Marsu, přístroj však podle očekávání zachytil zvýšený počet neutronů unikajících z planety a její atmosféry. Také tento test potvrdil, že zařízení funguje před hlavní vědeckou částí mise správně.
Cílem je svět, který může být tvořen kovem
Asteroid 16 Psyche měří v nejdelším směru přibližně 280 kilometrů. Astronomové předpokládají, že obsahuje neobvykle vysoký podíl kovů, jeho skutečné složení však zůstává nejisté. Může jít o část jádra planetesimálu, jehož vnější vrstvy odtrhaly dávné srážky, ale také o složitou směs kovu a hornin, která vznikla jiným způsobem.
Sonda proto nese multispektrální kamery, magnetometr a gama a neutronový spektrometr. Po příletu má asteroid přibližně dva roky obíhat, mapovat jeho povrch a zjišťovat chemické i fyzikální vlastnosti. Protože se k zemskému jádru nemůžeme provrtat, může Psyche nabídnout vzácný pohled na materiál podobný tomu, který je ukryt hluboko uvnitř kamenných planet.
Mars byl v tomto příběhu jen mezistanicí. Přesto sondě poskytl rychlost, prověřil její přístroje a na několik dní jí dovolil sledovat známou planetu z úhlu, který běžné marsovské mise téměř nevidí. Teď už Psyche pokračuje k tělesu, jehož skutečný vzhled lidstvo zatím zná jen z nepřímých měření.
Věděli jste, že…
…na palubě Psyche cestoval také experimentální laserový komunikační systém DSOC? V prosinci 2023 přenesl ze vzdálenosti téměř 31 milionů kilometrů první ultra-HD video z hlubokého vesmíru. Hlavní roli v patnáctisekundovém záznamu měl zrzavý kocour Taters, který honil světelný bod laseru.
VÍCE ZAJÍMAVOSTÍ Z VESMÍRU
Zdroje: Kód Enigma [1], NASA JPL – NASA’s Psyche Mission Delivers Mars Flyby Data, Time-lapse Video [2], NASA JPL – NASA’s Psyche Mission Aces Mars Flyby, Targets Metal-Rich Asteroid [3], NASA Science – Psyche Mission Overview [4], ScienceAlert – A Spacecraft Skimmed 2,800 Miles From Mars and Captured This Timelapse [5], FOTO NASA/JPL-Caltech/ASU
