Říká se mu Point Nemo. A jeho příběh je zvláštní kombinací matematiky, samoty a vesmírného odpadu.
Souřadnice samoty
Point Nemo není ostrov ani viditelné místo. Je to čistě matematický bod, definovaný jedinou věcí: vzdáleností od pevniny. Nachází se v jižním Pacifiku a od nejbližších tří kusů souše – malého ostrova Ducie, ostrůvku u Velikonočního ostrova a části Antarktidy – je vzdálen přibližně 2 700 kilometrů.
To znamená, že v okruhu milionů čtverečních kilometrů není nic než voda. Žádná města, žádné lodní trasy, žádný běžný provoz. Je to doslova nejizolovanější místo na planetě.
Místo, které objevil algoritmus
Na rozdíl od většiny geografických objevů nebyl Point Nemo nalezen expedicí, ale výpočtem. V roce 1992 ho identifikoval inženýr Hrvoje Lukatela pomocí vlastního geolokačního programu. Hledal bod, který je co nejdále od jakékoliv pevniny – a našel ho. Nikdy ho ale osobně nenavštívil.
Je to zvláštní paradox: místo, které existuje, ale bylo nejdřív vypočítané, ne objevené.
Nejbližší lidé? Ve vesmíru
Na první pohled se zdá, že Point Nemo je jen „daleko“. Jenže jeho izolace jde ještě dál.
Když nad ním prolétá Mezinárodní vesmírná stanice, nachází se od něj zhruba 400 kilometrů. To je méně než vzdálenost k nejbližším lidem na Zemi. Jinými slovy: nejbližší lidé k Point Nemo jsou někdy astronauti na oběžné dráze
To z něj dělá jedno z nejabsurdnějších míst na planetě.
Hřbitov, který není vidět
Právě díky své izolaci má Point Nemo ještě jednu roli. Je to místo, kam lidstvo posílá věci, které už nepotřebuje.
Když doslouží satelity nebo vesmírné stanice, nejsou nechány shořet náhodně. Jsou navedeny tak, aby jejich trosky dopadly právě sem. Na dně oceánu v této oblasti tak leží stovky objektů: části raket, satelitů, ale i celé stanice.
A jednou se k nim přidá i Mezinárodní vesmírná stanice. Point Nemo je tak paradoxně jedním z míst, kde končí technologie, které obíhaly celou planetu.
Oceán, který je až podezřele prázdný
Člověk by čekal, že uprostřed oceánu bude život překypovat. Jenže Point Nemo leží v oblasti, která je téměř biologickou pouští.
Nachází se ve středu obrovského systému proudů, který izoluje vodu od přísunu živin z pevniny. Bez nich se nemůže rozvinout základ potravního řetězce – plankton.
Výsledek? V obrovské oblasti oceánu téměř nejsou ryby, predátoři ani běžný mořský život. Je to jedno z mála míst na Zemi, kde je všude voda – ale téměř žádný život.
Ani tady nejsme sami
A přesto ani Point Nemo není skutečně „nedotčený“. Vzorky vody ukazují přítomnost mikroplastů. Dokonce i tady, tisíce kilometrů od civilizace, se nachází stopy lidské činnosti.
Je to tichá připomínka toho, že žádné místo na planetě už není úplně izolované.
Místo, které předpověděla fikce
Možná nejpodivnější detail celého příběhu přichází z literatury. Spisovatel H. P. Lovecraft ve 20. letech umístil fiktivní město R’lyeh – domov bytosti Cthulhu – téměř přesně do oblasti, kde dnes leží Point Nemo.
Tehdy šlo o náhodu. Dnes to působí jako zvláštní shoda – jako by si i fantazie intuitivně vybírala ta nejodlehlejší místa.
Na první pohled je to jen geografická kuriozita. Ve skutečnosti ale Point Nemo ukazuje něco hlubšího. Že i na planetě, kterou považujeme za prozkoumanou, existují místa, která jsou téměř mimo náš dosah. Že technologie, které nás spojují, zároveň vytvářejí nové druhy izolace. A že i uprostřed všeho může existovat prostor, kde není vůbec nic.
Možná právě proto nás tohle místo fascinuje. Ne proto, že je zajímavé. Ale proto, že je prázdné.
Věděli jste, že…
...na ploše oceánu kolem Point Nemo by se vešlo přibližně 35 Francií – a přesto se jedná o jedno z biologicky nejchudších míst na celé planetě?
Zdroje: National Geographic, Nature, Science Alert, img ai generated leonardo ai
