Řeč je o tzv. klikových jazycích jihoafrických Khoisanů — fonetickém systému, který je podle řady lingvistických a genetických studií jedním z nejstarších na Zemi. Co nám mohou tyto zvuky, připomínající cvaknutí, cinknutí či prasknutí, říct o tom, odkud pocházíme a jak se zrodila řeč?

Jazyk, který nezapadá: proč kliky stojí mimo hlavní rodiny světa

Většina světových jazyků vychází ze společných kořenů. Indoevropské pokrývají Evropu a část Asie. Sino-tibetské dominuje východní Asii. Afroasijské propojují severní Afriku a Blízký východ.

Mezi nimi však stojí rodiny jazyků Khoisan, jejichž fonetika je natolik neobvyklá, že se nehodí do žádné z hlavních větví.

Kliky jsou artikulační zvuky vytvářené přisátím jazyka na patro či zuby, následným uvolněním a prudkým podtlakovým prasknutím. V moderních jazycích se vyskytují jen sporadicky — například v jazycích Xhosa a Zulu v podobě několika zvuků.

U Khoisanů jich je však desítky.

Pro lingvistiku to znamená jediné: jde o systém, který vznikl velmi brzy v evoluci řeči, ještě před sjednocením fonetických modelů, které dnes sdílí většina lidstva.

Genetické stopy v jazyce: starobylost potvrzuje i DNA

Populace Khoisanů jsou podle genetických studií jednou z nejstarších odštěpených větví Homo sapiens. Analýzy mitochondriální DNA ukazují, že jejich genetická linie se oddělila od ostatních lidských skupin zhruba před 150 000 až 200 000 lety.

To neznamená, že jazyk je stejně starý — ale že:

• lidé s touto fonetikou žili odděleně od ostatních

• jazyk se pravděpodobně vyvíjel s minimálním vlivem zvenčí

• fonetické systémy, které používají, mohou odrážet velmi rané fáze vývoje řeči

Je to, jako kdybychom poslouchali ozvěnu našich nejstarších slov, zapsanou ne v písmu, ale přímo v mluvě.

Jak kliky fungují: zvuky, které neumíme automaticky zopakovat

Kliky se tvoří jinou artikulací než běžné hlásky.

Existují tři hlavní typy:

• alveolární kliky (cvaknutí připomínající pobídku koni),

• laterální kliky (prasknutí po straně jazyka),

• palatální kliky (hlubší kovový zvuk).

Aby se jazyk mohl pohybovat tímto způsobem, vyžaduje to:

• jiný rytmus řeči

• jinou koordinaci svalů

• jiný způsob segmentace slov

Lingvisté zjistili, že děti z těchto komunit se učí kliky zcela přirozeně — ale dospělí z jiných jazykových skupin je zvládají jen velmi obtížně. To naznačuje, že kliky nejsou pouhou „zvláštností“, ale hluboko zakořeněnou strukturou vývoje řeči.

ČTĚTE TAKÉ: Jazyky, které mluví beze slov: vědci zkoumají, jak lidé komunikovali dávno před vznikem řeči

Jazyk kliků jako okno do toho, jak se řeč zrodila

Studie publikované v Nature Human Behaviour navrhují, že kliky mohou představovat:

• vývojově starší typ fonetiky,

• systém vhodný pro otevřenou krajinu (zvuk se dobře nese),

• způsob signalizace, který byl slyšitelný, ale těžko zachytitelný predátory,

• formu řeči, která se vyvinula před plnou artikulací samohlásek.

Kliky tak mohou být jedním z nejranějších projevů lidského jazyka.

Když se jazyk mění: ústup kliků v moderním světě

Mnoho jazyků Khoisan má dnes jen desítky nebo stovky mluvčích.

Důvodů je hned několik:

• urbanizace

• tlak velkých jazyků (angličtina, afrikánština, zuluština)

• přesídlování komunit

• globální ekonomické změny

Každý zaniklý klikový jazyk ale znamená ztrátu nejen fonetické informace, ale také kulturní paměti, antropologického dědictví a možného okna do minulosti Homo sapiens

Proto se dnes lingvisté snaží nahrávat klikové jazyky s co největší přesností — podobně jako biologové sbírají vzorky ohrožených druhů.

ČTĚTE TAKÉ: AI analyzovala 7,9 milionu řečnických projevů: Starší generace přebírá do své mluvy nová slova jen s 2letým zpožděním

Co zůstává jako největší záhadou?

I přes desítky let výzkumů nevíme kdy přesně kliková fonetika vznikla, ani zda šlo o společný jazyk všech našich předků, nebo zda šlo o jeden z mnoha raných jazykových experimentů, které se zachovaly jen v izolovaných skupinách.

Ale jedno víme jistě:

Když posloucháme klikové jazyky, slyšíme nejhlubší kořeny lidstva

Je to řeč, která přežila evoluci, migrace, klima i technologické změny. A je to připomínka, že lidská komunikace byla vždy mnohem bohatší, než si moderní svět uvědomuje.

Klikové jazyky nejsou exotickou zajímavostí

Jsou jedním z nejdůležitějších kulturních a biologických svědectví o původu člověka. Je to živé dědictví, které propojuje genetiku, lingvistiku, antropologii a evoluční historii.

A možná proto mají tak silné kouzlo: v jejich rytmu je slyšet dávná minulost, kterou neseme všichni — i když o tom nevíme.

Zdroje

1. Güldemann, Tom. The Languages and Linguistics of Africa. De Gruyter Mouton, 2018.

2. Knight, Chris et al. The Evolution of Human Language. Cambridge University Press, 2000.

3. Schlebusch, Carina M. et al. Southern African ancient genomes estimate modern human divergence to 350,000 to 260,000 years ago. Science, 2017.

4. Sands, Bonny. Khoisan Linguistic Studies: A Critical Overview. Annual Review of Anthropology, 1998.

5. Maddieson, Ian. Patterns of Sounds. Cambridge University Press, 1984.

6. Heine, Bernd & Nurse, Derek. African Languages: An Introduction. Cambridge University Press, 2000.

7. Bostoen, Koen. Click languages and human prehistory. Nature Human Behaviour, 2017.