Mraky v pohybu: skryté posuny v oblačnosti, které mění celkové klima planety. Proč na tom záleži?
Oblačnost se může jevit jako chaotický a nepředvídatelný jev, ale změny v jejích vrstvách patří k nejcitlivějším indikátorům stavu atmosféry. Přechody mezi nízkou, střední a vysokou oblačností ovlivňují teplotu, srážky, úroveň slunečního záření i energetickou bilanci planety.
Co naši předci dělali, když počasí přestalo fungovat: tajná kronika klimatických anomálií starověku
Dnešní extrémní výkyvy počasí mohou působit jako výhradně moderní fenomén. Archeologické a paleoklimatické důkazy však ukazují, že historii lidstva opakovaně utvářely klimatické anomálie, které byly natolik náhlé a silné, že změnily chod civilizací.
Prosincových 16 °C: proč Evropu zasáhly teploty, které odporují běžným předpovědím vědců
Prosincových 16 °C vytváří na mapách počasí obraz, který by ještě před pár lety působil jako anomálie. Rekordy padají v době, která byla tradičně stabilní, a teplotní výkyvy přicházejí v náhlých vlnách. Vědecké týmy dnes zkoumají, proč se evropské počasí chová tak extrémně – a jaké mechanismy v atmosféře tento skok umožnily.
Umělý sníh, který chladí planetu: nové experimenty s řízeným odrazem slunečního světla
Klimatologové testují myšlenku, která ještě před deseti lety působila jako science fiction: ochladit planetu pomocí umělého sněhu. Nejde o pohádku, ale o reálné experimenty, které zkoumají, jak řízený odraz slunečního záření může ovlivnit globální teplotu.
