Mindfulness jako všelék? Výzkum ukazuje, že může mít i nepříjemné vedlejší účinky

Historické varování, které jsme přehlédli

Meditace není moderní wellness trend. Její kořeny sahají více než 1 500 let do minulosti. Už rané buddhistické texty – například Dharmatrátův meditační spis – popisují nejen pozitivní účinky, ale i stavy úzkosti, depresivní symptomy, disociaci nebo dokonce epizody připomínající psychózu.

Jinými slovy: temná stránka byla známa dávno před vznikem meditačních aplikací.

Co říkají současné studie

Moderní výzkum začal tuto oblast systematičtěji zkoumat až v posledních letech.

Studie z roku 2022, která sledovala 953 pravidelně meditujících Američanů, ukázala, že více než 10 % účastníků zažilo nežádoucí účinky, které:

• měly významný negativní dopad na každodenní život

• přetrvávaly déle než jeden měsíc

Přehled více než 40 let výzkumu publikovaný v roce 2020 identifikoval jako nejčastější nežádoucí účinky zvýšenou úzkost, depresivní symptomy, disociaci a depersonalizaci, pocity strachu nebo teroru, nebo psychotické či bludné epizody.

Důležité je, že tyto reakce se objevily i u lidí bez předchozí psychiatrické anamnézy.

Když úzkost udeří bez varování: 7 rychlých technik, které vás zachrání během pár minut

Proč o tom téměř neslyšíme

Mindfulness se v západním světě stala miliardovým průmyslem. Jen ve Spojených státech má tržní hodnotu přes dvě miliardy dolarů. Meditace je prodávána jako bezpečná, univerzálně prospěšná a prakticky bez rizika.

Jenže i Jon Kabat-Zinn, klíčová postava moderního mindfulness hnutí, připustil v roce 2017, že většina výzkumu pozitivních účinků má metodologické slabiny.

Ve veřejném prostoru převažuje narativ o transformaci, klidu a soucitu. Mnohem méně prostoru dostávají příběhy lidí, kteří po meditaci zažili destabilizující stavy.

Studie na dětech: překvapivý výsledek

Jedna z největších studií v historii výzkumu meditace – financovaná Wellcome Trust částkou přes 8 milionů dolarů – sledovala více než 8 000 britských dětí ve věku 11–14 let.

Výsledek?

Mindfulness nepřinesla oproti kontrolní skupině zlepšení duševní pohody. U rizikových dětí dokonce existovaly náznaky možného zhoršení. To neznamená, že meditace škodí všem. Znamená to, že její účinky nejsou univerzální.

Etická otázka

Je v pořádku nabízet meditaci jako terapeutický nástroj bez upozornění na potenciální rizika? Pokud existují doložené případy dlouhodobých negativních účinků, odpověď není jednoznačná.

Problémem je i to, že meditace pracuje s neobvyklými stavy vědomí – a naše psychologické teorie zatím nejsou dostatečně vybavené na jejich plné pochopení.

Co z toho plyne

Meditace může být přínosná. Pro mnoho lidí skutečně je. Ale není to univerzální řešení na všechny problémy a není bez rizika.

Možná největším problémem není samotná meditace, ale jednostranný příběh, který se kolem ní vypráví.

A právě ten si zaslouží otevřenější debatu.

MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT

Fenomén déjà vu má i svůj opak. A je opravdu děsivý – znáte jamais vu?

Relaps není pouhé selhání vůle. Závislý mozek může na drogu reagovat nejsilněji až po týdnech

Všichni trochu halucinujeme: mozek vám neukazuje realitu, ale její nejlepší odhad

Změna času není jen o hodině navíc. Co skutečně dělá s naším mozkem?

^{Zdroje: Psychology Today, Science Direct, img ai generated leonardo ai}