Jenže v posledních desetiletích se mezi archeology začíná objevovat mnohem překvapivější hypotéza. Co když lidé nezačali pěstovat obilí kvůli chlebu? Co když to bylo kvůli pivu?
Tahle myšlenka může znít jako vtip, zvlášť v zemi, která je dnes známá svou pivní kulturou. Jenže stále více vědeckých nálezů naznačuje, že fermentované nápoje mohly hrát v počátcích civilizace mnohem větší roli, než jsme si dlouho mysleli.
Nápoj starší než města
Alkoholické nápoje jsou mnohem starší než samotné civilizace. Archeologové dnes nacházejí stopy fermentovaných nápojů v období, kdy lidé ještě žili jako lovci a sběrači.
Jedním z nejznámějších objevů je nález z jeskyně Raqefet v dnešním Izraeli. Tam archeologové objevili zbytky fermentovaného nápoje starého přibližně 13 000 let. Na kamenných nádobách byly nalezeny stopy škrobu a chemických procesů, které odpovídají kvašení obilí.
To znamená, že lidé vyráběli něco velmi podobného pivu tisíce let před vznikem prvních městských civilizací.
Fermentace totiž vzniká poměrně přirozeně. Pokud se obilí nebo ovoce dostane do kontaktu s vodou a kvasinkami z okolního prostředí, začne se cukr přeměňovat na alkohol. Stačí jen trochu pozornosti – a nápoj s omamnými účinky je na světě.
Hostiny, rituály a první společnost
Proč by ale lidé vyráběli pivo ještě dřív, než začali systematicky pěstovat obilí? Jedna z teorií říká, že fermentované nápoje hrály důležitou roli při společenských rituálech a hostinách. Sdílené pití alkoholu totiž posiluje sociální vazby a vytváří pocit sounáležitosti.
Antropologové upozorňují, že podobné rituály existují dodnes v mnoha kulturách po celém světě. Společné pití alkoholu často doprovází oslavy, náboženské obřady nebo důležité společenské události.
Je tedy možné, že právě tyto rituály vedly k tomu, že lidé začali cíleně shromažďovat a později i pěstovat obilí. Ne kvůli každodennímu chlebu. Ale kvůli slavnostnímu nápoji.
Göbekli Tepe a záhada kamenných chrámů
Jedním z míst, kde se tato hypotéza často zmiňuje, je slavné archeologické naleziště Göbekli Tepe v dnešním Turecku. Tento komplex monumentálních kamenných staveb je starý více než 11 000 let a vznikl ještě před rozšířením zemědělství. To je samo o sobě záhada.
Jak mohli lidé, kteří ještě nebyli zemědělci, organizovat stavbu obrovských kamenných chrámů?
Jedna z teorií říká, že podobné stavby vznikaly při velkých shromážděních lidí. Takové události by vyžadovaly velké množství jídla a nápojů – včetně fermentovaných nápojů z obilí. Archeologové dokonce našli v okolí velké kamenné nádoby, které by mohly sloužit k výrobě fermentovaných nápojů. Není to přímý důkaz výroby piva. Ale je to velmi zajímavá stopa.
Fermentace jako technologická revoluce
Výroba piva je vlastně jednou z nejstarších biotechnologií v historii lidstva. Kvasinky přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý – proces, který dnes známe jako kvašení. Dávní lidé samozřejmě netušili, že za tím stojí mikroorganismy. Přesto se naučili proces fermentace využívat. Stačilo opakovat postupy, které fungovaly.
Fermentované nápoje měly navíc jednu důležitou výhodu. Voda v pravěku často obsahovala nebezpečné bakterie. Alkoholický nápoj byl díky kvašení mnohem bezpečnější k pití. Pivo tak mohlo sloužit nejen jako zdroj energie, ale také jako relativně bezpečný nápoj.
Někteří historici dokonce spekulují, že fermentace mohla hrát důležitou roli v každodenním životě prvních zemědělských komunit.
Když pivo změnilo dějiny
Samozřejmě není zcela jisté, že právě pivo stálo u zrodu zemědělství. Ale myšlenka, že fermentované nápoje mohly být jedním z faktorů, je dnes brána velmi vážně. Ostatně pivo provází lidskou civilizaci téměř od jejího počátku.
Ve starověké Mezopotámii bylo běžnou součástí stravy. V Egyptě ho pili dělníci stavějící pyramidy. Ve středověké Evropě se vařilo v klášterech a městech. A v moderní době se stalo jedním z nejrozšířenějších nápojů na planetě.
Je tedy docela možné, že nápoj, který dnes považujeme za běžnou součást kultury, hrál v minulosti ve společnosti mnohem zásadnější roli.
Možná dokonce pomohl nastartovat proces, který vedl ke vzniku civilizace.
Věděli jste, že…
...nejstarší známé stopy výroby piva pocházejí z jeskyně Raqefet v Izraeli a jsou staré přibližně 13 000 let? Archeologové tam objevili zbytky fermentovaného nápoje z obilí, který pravděpodobně používali pravěcí lidé při rituálních hostinách – tisíce let před vznikem prvních měst a států.
MOHLO BY SE VÁM TAKÉ LÍBIT
Zdroje: New Scientist [1], National Library of Medicine [doi.org/10.15252/embr.202256355], Smithsonian Magazine [3], Science Direct [doi.org/10.1016/j.jasrep.2018.08.008], Research Gate [doi.org/10.1016/j.jasrep.2018.08.008], img ai generated leonardo ai
